Syn pekel: Vlčí krev

Může syn pekel, vlkodlak Nerad, získat odpuštění? Věří, že ano. Musí však své síly spojit s někým, kohoze srdce nenávidí. Bude jeho rozhodnutí správné?
Otočil se. Ze stínu vystoupila paní Liadel, kápě jí ležela na ramenou a šaty šustily po podlaze. Jenže v Neranovi bublal vztek. V mžiku byl u ní a popadl ji pod krkem. Přirazil ji ke zdi a elfka zalapala po dechu. Vycenil vlčí tesáky. "Chtěla jsi mě zabít," zavrčel. Liadel na něho zděšeně třeštila oči. "N-ne," zasípala. Věděla jsi o tý nestvůře!" "B-bála jsem se, že... bys mi nepomohl!" Neran na ni rozzuřeně hleděl, prsty semknuté kolem jejího útlého hrdla, a uvažoval, zda jí má věřit. Vlastně nebylo nad čím přemýšlet - nevěřil jí. Jenže ji potřeboval. Dívala se mu do očí a němě ho prosila, nemohla dýchat. Na okamžik se ho něco v jejím pohledu, něco, co se jí odráželo v těch neuvěřitelně modrých očí, dotklo. Pustil ji.